Otevírací doba:
Leden, únor: 7-17 hod.
Březen: 7-18 hod.
Duben až září: 7-19 hod.
Říjen: 7-18 hod.
Listopad, prosinec: 7-17 hod.
Původně pohřbívali obyvatelé Židenic své zesnulé u kostela sv. Kunhuty v Zábrdovicích, protože Židenice náležely zábrdovickému premonstrátskému klášteru. Původně románský kostel, dnes značně přestavěný, najdeme v areálu Vojenské nemocnice. 3. září 1783 přijel císař Josef II. do kláštera a následně rozhodl, že budovy kláštera budou využity jako c.k. vojenský špitál. V červenci následujícího roku jsou klášter i hřbitov zrušeny. Kostel sv. Kunhuty je v roce 1785 odsvěcen a používán chvíli jako márnice a poté jako špitální skladiště. Nyní je zde lékárna.
V roce 1783 byl založen hřbitov v místech dnešní Vranovské ulice na rohu s ulicí Trávníčkovou. Zde byli kromě zesnulých ze Zábrdovic pohřbívání i zesnulí ze Židenic, Husovic, Juliánova, vojáci zemřelí ve špitále a vězni z věznice na Cejlu.
V roce 1854 byl vyměřen a otevřen první samostatný židenický hřbitov při dnešní Gajdošově ulici, který byl v provozu do roku 1886 a až do roku 1902 udržován. V roce 1902 byl přeměněn v dnešní Tyršův sad (nezaměňovat s Tyršovým sadem u ul. Kounicovy).
Nový židenický hřbitov byl založen v roce 1886 u dnešní Balbínovy ulice a záhy se z něho stal druhý největší hřbitov po Ústředním hřbitově. Je stále v provozu. Zvláštností tohoto hřbitova je, že je rozdělen ulicí Údolíček. Při rozšiřování hřbitova musela být nejnovější skupina 21 umístěna za cestu původně lemující areál hřbitova.
Rozloha: 82 110 m2
Počet hrobů: 12 696
