Josef Scheiner

Josef Eugen Scheiner (21. září 1861 Benešov – 11. ledna 1932 Praha) byl český právník, tělocvičný a veřejný činitel, nejvyšší velitel československé armády. Od mládí se účastnil sokolského hnutí, zasadil se o jeho sjednocení v Čechách a propojení s podobnými spolky jiných slovanských národů. Roku 1887 se stal redaktorem časopisu Sokol, o dva roky později byl zvolen do předsednictva České obce sokolské, v roce 1906 se stal jejím starostou. Roku 1908 zakládal Svaz slovanského sokolstva a v říjnu 1918 byl jedním z organizátorů vyhlášení samostatnosti Československa. Bezprostředně po 28. říjnu 1918 se zapojil do budování Československé armády, kde byl nejvyšším velitelem čs. vojsk a předseda Výboru národní obrany. Organizoval všechny předválečné sokolské slety. Od ledna 1919 do srpna 1919 zastával úřad prvního generálního inspektora ozbrojených sil československé branné moci. Krátce byl i poslancem Národního shromáždění. V období první republiky byl velmi oceňovaný za přínos k rozvoji Sokola i osamostatnění státu.